Artuš jako muzikálová hvězda Divadlo J. K. Tyla
Artuš jako muzikálová hvězda Divadlo J. K. Tyla
V úterý 17. 12., jako každý den, jsme spěchali do školy. Dnes jsme však měli jen dvě vyučovací hodiny a jednu odpolední. Před námi bylo divadelní představení muzikálu Monty Python´s Spamalot v Divadle Josefa Kajetána Tyla. V deset hodin, po svačinové přestávce, jsme vyrazili na trolejbus. Na zastávce jsme nějak přežili obvyklé pošťuchování Filipa s Dančou a nasedli do trolejbusu.
Když jsme doklusali k divadlu, u vchodu nás přivítali dva zhruba 19ti letí chlapci v oblecích BANDI, ……hm, nejspíš čekali, že je budeme mít taky. V 1. patře divadla jsme si odložili věci do místní šatny, která se nejspíš jmenovala: Zdarma. To jsem usoudil z nápisu nad ní, který zněl: Šatna Zdarma. Od naší paní učitelky Tauchenové jsme si vyzvedli lístky a šli si sednout na místa.
Zazněl zvonek a představení začalo. Velice jsme se bavili, myslím, že to bylo nejvtipnější představení, které jsem viděl. Nastala přestávka, pořídili jsme pár fotek, hlavně díky mistru foťáků Jardovi z devítky. Také jsme zjistili, co je podle Filipa gentlemanský postoj,… „no, to si takhle sednete na židli a dáte pravou nohu na levé koleno“. Zazvonil zvonec a přesunuli jsme se opět na svá místa do jeviště. Druhá polovina se mi zdála ještě lepší než ta první, byla v ní dokonce travestii show, fakt vtipná.
Muzikál o Artušovi se mi vážně moc líbil, doporučil bych vám ho, i když doteď nevím, jak se jmenoval. Nakonec jsme si s herci zazpívali písničku „Jak krásné je žít“ a tím představení skončilo. V šatně jsme si vyzvedli své věci a venku nás naše třídní zase spočítala a opět jsme šli na trolejbus. Potom už nás čekal jenom oběd a němčina.
Myslím, že jsme si dnešní den všichni, možná až na Tomáše Pavla, užili.
Pavel Fotr, 8. A