Matematika hrou

Jako bývalou učitelku matematiky mě zajímalo, jak probíhá výuka mimořádně intelektově nadaných žáků (MiND). Proto jsem požádala paní ředitelku Pavlu Jedličkovou, která právě takovou třídu učí, zda bych se mohla přijít podívat na její hodinu matematiky MiND v druhém ročníku. Nestačila jsem se divit, co žáci dokáží a jak při hodině pracují.

Hodina začala tím, že paní učitelka napsala na tabuli datum. Žáci měli za úkol vypočítat součet součtu, rozdílu, součinu a podílu jednotlivých čísel. Své výpočty psali fixy na tabulky. Za chvilku již přicházeli se svými výsledky. Paní učitelka zapisovala na tabuli vše – včetně chybných variant. Žáci si ale postupně sami nacházeli chyby ve svých výpočtech a výsledky na tabuli opravovali. Chyby využila paní učitelka jako prostředek k učení. Podporovala děti v tom, aby si chybu samy našly a vysvětlily, proč ji udělaly. Žáci se díky tomu učí, že chybovat je lidské a chyba jim může ukázat jinou a správnou cestu.

Celá hodina proběhla formou her, ale byla tak nabitá učivem a procvičováním, což si žáci ani neuvědomovali. Každou hrou byli vtaženi do problému a pracovali se zaujetím. Střídali se v odpovědích, nápadech a návrzích. Každý chtěl říct svůj názor. Při hře Abaku si procvičovali nejen počítání, logické uvažování, kombinační schopnosti, ale i paměť. Třídou svištěly jednoduché mocniny i odmocniny, kombinace čísel nebo dělení se zbytkem. Nakonec si děti hrály s Ozoboty – malými roboty, které samy programovaly. Pomocí fixů jim zadávaly povely a roboti pomocí světelných senzorů sledovali určenou dráhu. Žáci si při takové zábavě ani neuvědomují, že se jim rozvíjí kreativita a logické myšlení a navíc se učí základům programování.

Na konci hodiny bylo vidět, že děti matematika velmi bavila, odcházely ze třídy spokojené a s úsměvem. To je pro děti motivace k dalšímu učení a pro paní učitelku to nejlepší poděkování.

Mgr. Jana Tomanová